navigace: Statistika rodu
Četnost povolání

Jak tomu bylo v rodě Němejců


Rod Němejců, i když původně se selskými kořeny, se koncem 16. století stal rodem měšťanským (zpočátku se zemědělstvím pevně spjatým), usedlým nejprve ve městě Strakonicích (1596), později v Nepomuku (od 1722).

Vlivem příznivého demografického vývoje v Českých zemích dochází v 17. a zvláště pak v 18. až 19. století k neustálému rozvětvování rodin a s tím spojenému poklesu jejich příslušníků na nižší sociální stupeň. Tento pokles probíhal někdy v závislosti na regionech. Například na Chodsku zpravidla předával otec grunt nejmladšímu synovi, neboť mu to umožňovalo držet "otěže" hospodářství v rukou co nejdéle. Naopak na Moravě dědil grunt zpravidla nejstarší syn a ostatní příslušníci tehdy silně početných příbuzných rodin (až 11 dětí) se museli poohlížet po novém místě. Například na chudém Valašsku dokonce nebyli mladší sourozenci ani z gruntů vypláceni! Pokud přálo štěstí, tak se přiženili na jiný grunt, ale převážně se z nich stávali chalupníci, v lepších případech řemeslníci, ale mnoho z nich se ocitlo na nejnižší příčce sociálního rozvrstvení. Živili se jako pacholci (knechti, podruzi - často na statcích svých "úspěšnějších" sourozenců ) a nádeníci (s příslibem práce na jeden den) a koncem 19. století si hledali práci v rozvíjejícím se průmyslu.

Naštěstí měšťanský rod Němejců nebyl nikdy chudý na zdatné jedince, kteří byli schopni nabýt na tehdejší dobu většího jmění a rozšířit živnost či polnosti.

Rod Němejců byl od 16. do počátku 20. století především rodem řezníků a hospodských (37 %), ostatní řemesla byla v rodě zastoupena do 6 % (především mistři krejčovští, později zvaní modisti (mj. majitelé obchodu textilem), úředníci a radní).


V letech 1520-1900 naši předci zastávali tato řemesla a živnosti

Pořadí Nejčetnější povolání n %
1. Řezník 48 28,1
2. Hospodský 15 8,8
3. Mistr krejčovský 10 5,8
4. Úředník (panský, berní) 7 4,1
5. Radní, starosta (1x) 7 4,1
6. Ředitel (dolů, spořitelny, panství) 6 3,5
7. Mistr koželužský 6 3,5
8. Majitel dvora (statkář) 5 2,9
9. Kupec (obchodník) 5 2,9
10.-14. Mistr cukrářský, obuvnický, pekařský, sladovnický, zednický 4 2,3
15.-16. Mlynář, Mistr kožešnický 3 1,8
17.-25. Forman, stavitel, mistr kovářský, provaznický, perníkářský, jirchářský, klempířský, soukenický, nádeník 2 1,2
26.-43. Lékař, lékárník, děkan, advokát, geodet, akademický malíř, archivář, vinárník, mistr voskářský, bednářský, punčochářský, zahradnický, zámečnický, cvokařský, mosaznický a žlutotepecký, truhlářský, velitel finanční stráže, chalupník 1 0,6
celkem - 171 100,0



V průběhu 20. století se zastoupení jednotlivých profesí poněkud proměnilo, převládají profese techniků, řídících a vědeckých pracovníků. Samozřejmě na absolutní počty převládají profese lékařů, učitelů a samozřejmě dělnické profese (oproti české populaci však dělnické profese zastává pouhých 23,5 % příslušníků rodu). Celkový stav v rodu ve 20. století shrnuje následující tabulka.


Ve 20. století zastávali příslušníci rodu Němejců tyto profese

Pořadí Nejčetnější povolání n %
1. Technik /elektrotechnik, stavbyvedoucí, vedoucí odbytu aj./ 11 10,3
2. Ředitel /generální, obchodní, školy /2/, rada, hejtman, starosta /1// 8 7,5
3. - 5. Vědec /botanik, fyzik, chemik, matematik, z toho 2 profesoři UK/, ekonom, úředník /bankovní, obchodní referent/ 7 6,5
6. - 8. Lékař, učitel, dělník 6 5,6
9. Obchodník /podnikatel/ 5 4,7
10.-13. Advokát, programátor, účetní, cukrář 4 3,7
14.-23. Architekt, drogista, řezník, hutník, horník, instalatér, zdravotník, automechanik, elektromontér, prodavačka 2 1,9
24.-31. Veterinář, rostlinolékař, geodet, zvukař, tiskař, střelmistr, voják, řidič 1 0,9
celkem - 107 100,0



Jako velice zajímavé zjištění se jeví skutečnost, že i po více jak 460 letech hospodaří na rodné "hroudě", na níž již hospodařili pradědové pradědů (přesněji již 14 generace), příslušníci rodu Němejců. Jedná se o statek (dříve svobodný purkrechtní dvůr) v Modlešovicích čp. 32, zmiňovaný v držbě rodu Němejců již v roce 1542.

Zcela na závěr můžeme konstatovat, že průměrný příslušník rodu Němejců v minulých staletích (16.-20. století) se jmenoval Jan, narodil se v měsíci březnu, oženil se ve věku 27 let v měsíci listopadu a byl řezníkem a hospodským. Umřel na dýchací potíže ve svých 63 letech a to v měsíci květnu. Jeho žena nesla jméno Marie, vdávala se ve svých 25 letech a zemřela taktéž v 63 letech na nemoci oběhové soustavy. První dítě se jí narodilo 16 měsíců po svatbě, rodila do svých 42 let, tedy téměř 15,5 let v intervalu 2,3 roku. Manželé měli společně 6-7 dětí, avšak dospělého věku se dožily pouze 4-5 z nich.


Dějiny rodu Němejců, pokud se mohou zachytit z matričních dat a záznamů a v pozdějších dobách z rodových vzpomínek, jsou také kusem dějin jihozápadních Čech. Naši prapra…dědové by dnes již asi nepoznali města a půdu, v niž žili po celý svůj život, ale ani my prapra…vnukové bychom se asi mnohdy v nich nepoznali, ať již způsobem života, názory apod. Na druhou stranu, pokud si doma prohlížíte některá i více než sto let stará fotoalba, ta podoba se mnohdy nezapře…, co říkáte…:o))).