Počet dětí v rodinách


V rodinách Němejců (měšťanská větev rodu) bývalo běžně 6 - 7 dětí, výjimkou nebylo ani 9 - 13 dětí. Matky to neměly vůbec lehké. Například žena nepomuckého měšťana Tomáše Němejce, Kateřina roz. Vaněčková se dožila pouhých 49 let a ještě ve svých 46 letech porodila své dvanácté dítě, syna Václava (1768). První dceru Marii měla ve svých 27 letech. Z těchto dětí však přežil až do věku vlastní svatby jediný syn… Ostatní děti zemřely v několika měsících, resp. v 3 až 5 letech života. Naprosto běžné byly porody po 40. roku věku žen (v porovnání s rokem 2006 něco téměř nepředstavitelného - dnes by to bylo minimálně rizikové těhotenství se vším, co ho doprovází !)

Mezi léty 1716-2005 se dívky v rodu Němejců (nebo rodů, ze kterých dívky pocházely) vdávaly průměrně ve věku 24,8 let a chlapci ženili ve věku 27,0 letech. Toto zjištění je poněkud nad věkovou hranicí plnoletosti rakouských zákonů, kdy u mužů byla 25 (resp. 24) let a u žen 24 let (kolem roku 1880). Muži museli mít navíc splněnu odvodní povinnost, což bylo v oddací matrice zvlášť vyznačeno a v případě jejího nesplnění musel být sňatek povolen okresním hejtmanstvím. Pokud muži ovdověli, ženili se znovu jen někteří, zřejmě pro zabezpečení výchovy malých dětí z předchozího manželství. Průměrně to bylo to bylo ve věku 49,0 let muže a brali si poněkud již starší nevěsty ve věku 31,6 let. Jako perličku lze uvést, že nejstarším nově oženěným vdovcem byl ve svých 64 letech Jan Němejc (1784-1858). Jeho žena Apolonie byla o 33 let mladší a ve svých 66 letech měl dokonce dceru Marii (přestože jménem Jan, byl to jura!).

Vysoká porodnost byla ovšem v tehdejší společnosti kompenzována vysokou úmrtností - v městech té doby umíralo z 1000 novorozenců do konce prvního roku až 350 dětí, což je asi každý třetí. V rodě Němejců platilo, že ze všech 6 - 7 narozených dětí přežily do dospělosti v průměru 4 - 5 děti, tedy 2 – 3 zpravidla umíraly. V rodě Němejců umíralo v dětském věku umíralo 38 % chlapců a 41 % dívek.

Rozpětí úmrtí žen se pohybovalo od 20 do 99 let (v roce 1720 je u úmrtí Kateřiny, vdovy po sládku Ondřeji Němejci ze Strakonic uveden věk 107 let, což je však pravděpodobně údaj nadsazený, nicméně i tak se musela dožít vysokého věku) s průměrným věkem 62,8 let. U mužů se věk dožití pohyboval mezi 21 a 90 lety s průměrným věkem 62,7 let, tedy vzácná shoda. Vycházel jsem pouze z propočtů u osob, které se dožily alespoň 20 let života. Úmrtí malých dětí do statistiky zahrnuta nejsou – měsíc úmrtí totiž obvykle kopíruje měsíc jejich narození.

Do konce 18. století se nedalo dost dobře prokázat příčinu smrti u mnoha příslušníků rodu, protože nebyla uvedena, popř. jde - na dnešní poměry - o velice nepřesné popisy, např. katary střev apod. Lze se tedy pouze domnívat, že v určité době "řádila" ve Strakonicích či Nepomuku epidemie nějaké nemoci. Na jednotlivých větvích rodu je vidět, že některé děti v rodinách umíraly během krátké doby, maximálně v průběhu několika dnů či měsíců. Například dvě děti Jana Němejce z Nepomuku čp.138 – Marie Kateřina a Jan Nepomuk Martin, zemřely během jednoho dne (16.1.1847) coby dvou-, resp. jednoleté. V případě 7 dětí Josefa Němejce z Nepomuku čp.129 byla smrt ještě rychlejší – chlapec a děvče se narodili jako mrtvorození (+1.2.1859 a 25.3.1860), syn Ferdinand a dcera Jana jednodenní (+7.2.1865, resp. 23.5.1868), dcera Marie zemřela měsíční (+8.9.1856), syn Ferdinand půlroční (+17.10.1863) a syn Ludvík jako 16-měsíční (+30.5.1858) nemluvně. Dalších 5 dětí se pak dožilo dospělého věku, mezi nimi byl i snad nejslavnější příslušník rodu, Prof. Augustin Němejc (1861-1938).

Od konce 18. století a zvláště pak v průběhu století 19. však již byly příčiny úmrtí v matrikách pravidelně uváděny. Muži umírali především na choroby dýchací (41 %) a oběhové soustavy (23 %), ženy pak na nemoci oběhové soustavy (49 %) a stáří (24 %). Příčiny úmrtí v rodě Němejců v letech 1780-2005 zpracovává následující přehled:


Příčiny úmrtí v rodě Němejců v letech 1780-2005

Příčina úmrtí muži [n] muži [%] ženy [n] ženy [%] Celkem [n] Vysvětlivky
1. Dýchací soustava 16 41,0 18 48,7 34 Ochrnutí, zánět, rozedma plic, souchotiny (TBC)
2. Oběhová soustava 9 23,1 2 5,4 11 Mrtvice, ochrnutí a úbyt mozku, zástava srdce, vodnatelnost, hlavní nemoc
3. Stáří 7 18,0 9 24,3 16 Sešlost věku, marasmus
4. Trávicí soustava 2 5,1 8 21,6 10 Rakovina konečníku, vaječníků, střevní katar, neprůchodnost střev, zánět jater, ledvin
5. Ostatní 5 12,8 0 0,0 5 Pád, vzteklina, sebevražda, blázinec
Celkem 63 100,0 50 100,0 126 -
Děti 24 38,1 26 41,3 50 Spála, záškrt, angína, slabost, psotník

Statistika úmrtí, narození a postu sňatků příslušníků rodu Němejců v závislosti na jednotlivých měsících roku vychází ze vzorku 126, resp. 455 a 147 osob za posledních asi 385 let a lze ji tak považovat za dostatečně reprezentativní.


Počet úmrtí, narození a sňatků členů rodu Němejců v jednotlivých měsících roku v období 1620 – 2005 (nepomucká větev rodu)

Měsíc Úmrtí [n] Úmrtí [%] Narození [n] Narození [%] Sňatky [n] Sňatky [%]
Leden 8 6,4 43 9,5 14 9,6
Únor 13 10,3 44 9,7 21 14,4
Březen 13 10,3 57 12,5 2 1,4
Duben 11 8,7 37 8,1 9 6,2
Květen 20 15,9 41 9,0 10 6,8
Červen 8 6,4 21 4,6 11 7,5
Červenec 7 5,5 33 7,3 16 11,0
Srpen 6 4,8 39 8,6 14 9,6
Září 7 5,5 42 9,2 10 6,8
Říjen 11 8,7 28 6,1 14 9,6
Listopad 3 2,4 39 8,6 22 15,0
Prosinec 19 15,1 31 6,8 3 2,1
Celkem 126 100,0 455 100,0 146 100,0


Výsledek ovšem teorii o častějším úmrtí během zimních měsíců nepotvrzuje - právě naopak. Pokud bychom totiž uvažovali průměrnou úmrtnost v každém měsíci roku, měla by být asi 8,3 %. Na rozdíl od uvedené teorie však vychází úmrtnost v rodinách Němejců vcelku vyrovnaná, bez ohledu na tzv. "těžší" nebo "lehčí" měsíce roku - viz tabulka. Nad průměrem vyčnívají pouze čtyři měsíce – květen (15,9 %) a prosinec (15,1 %) jako nejhorší, srpen (4,8 %) a zvláště listopad (2,4 %) jako nejlepší.

Také novodobé pověry o nevhodnosti termínu sňatku v měsíci květnu (6,8 %) jsou produktem posledního století, neboť v minulosti se nejméně oddávalo v měsících spojených s Vánocemi a Velikonocemi, tedy v prosinci (2,1 %) a březnu (1,4 %), zatímco nejžádanější termíny byly překvapivě listopad (15,0 %) a únor (14,4 %).

Pouze u narození svých dětí kopírovali Němejcové matku přírodu, neboť nejčastěji se jim děti rodily počátkem jara v měsících březnu (12,5 %) a únoru (9,7 %), nejméně pak v měsících červnu (4,6 %) a říjnu (6,1 %). Nicméně termín porodu odpovídal průměrným 16,5 měsícům od data sňatku po porod.